Cvičení
na uvolňování mluvidel
vypláznout – zasunout –
vypláznout – zasunout (zrychlovat)
polovyplazený: vpravo –
vlevo – vpravo – vlevo;
nahoru – dolů – nahoru – dolů;
kroužit kolem rtů
při zavřených ústech: totéž
– všechny pohyby uvnitř
bá – bá bá
– ba + bábabábabábabába + bábabababababá + pá – pá pá – pa + pápapápapápapápa +
pápapapapapapá + mámamámamáma + mámamamamamamá + mímimímimími + nánanánanána +
mijumijumiju + míšumíšumíšu + brrrrrr + trrrrrr
Jazyk (špička a hřbet)
atatatata
+ ata – ata – ata – ata + aťaťaťaťa + aťa – aťa – aťa – aťa + akakakaka + aka –
aka – aka – aka + agagagaga + aga – aga – aga – aga + ata – aťa – aka – aga +
ňomňomňom + brnobrnobrnobrno + brníbrníbrníbrní + drnědrnědrně + bim-bam-bum
bim-bam-bum bim-bam-bum + bimbambum bimbambum + da-den-dyn + bílí – bílí – bili
– bili + bílíbili + bilibílí líbilili + mamimámo mimomámo + Máňa míní méně +
méněmínímáňa + ná-pipipipipi + ná-ťuťuťuťu + dí-dlidli dí-dlidlidlidlidlidli +
do-kokokodáák + dikikikikikikirikikikirikííí + vrrrrrr + lálalalalalááá +
lelelelelelelenka + lelelenkatenká + lenkalenkálenkatenká + gloglogloglóóória +
glaglaglaglaglanc + drnadrnadrnadrnadrnadrnadrnanc + lilililinkalinka +
cilililililink + cingilingicingilingicingilingicink + gongolongogongolongo +
haligalihagali + chachachachachachá + chochochochocho + dáledáledále +
valevalevale + volno-volno-volno + volnovolnovolno +
volnováňovolnováňovolnováňo + mamamamami + babibabibabi +
mamibabimamibabimamibabi + Mimi-Mimi-moje Mimi + mimimimimimi +
mimamimamímamíma + mínamínamína + umíněná Mína + moje umíněná Mína + umíněná
Mína míní + míní-mění + Máňa méně míní + umíněná Máňa míní + umíněná Máňa mění
mínění + nepapá-napapá + nápipipipá + nápipipinepapá + napapá pipinka nepapá +
jen ten den + jentenden + jen ten jeden den + jentenjedendenjeden +
kač-kač-kač-kač + kačkakačkakačkakačka + kukačkakukačka + kačkakukačkakačka
+kukukukukuč + kuč-kuč-kuč + vrkú-vrkú + vrkúvrkú + vrkukukukú + vlna-vlna +
vlnavlnavlna vlnavlna + vlna plná + plnávlnaplnávlna + volnávlnavolnávlna + jde
vlna za vlnou + jdevlnazavlnoujdevlnazavlnou + volá a plápolá + volávoláplápolá
+ volávoládokoladokola + čím ta čára – tím ta čára + čímtačáratímtačára +
čimčararááá
Cvičení
artikulační
A
Máma-máma
mámamámamáma/ máma sama – sama máma/ bába máma – bába sama/ bába-táta –
táta-máma/ táta, táta-bába/ dadá dadá tátadadá/ Nána Nána anna – Nána/
nacákáno/ nacákáno ráno/ ananas/ Anna ráda ananas/ máma mává, máma dává/ Sázava
– dálava – Pálava Polana/ plá a sálá dálava/ -Abrahám a Santa Klára/
Madagaskar, Havana a Jáva/ paní-páni/ dal v dáli dál/ láska laská/ zapíná
si pásek na opánku/ spala stará zahrada/ jas jasan v snách
1.
Pádla
padla a zapadla.
2.
Máma
mává: Zdar a sláva!
3.
Na
asfalt spadla stará maska a sklapla.
4.
Had
hádá hadu záhadu.
be-fe-le-me-pes
se veze/ vesele jen vesele/ vesele z postele/ vezeme se – nevezeme se/
nemeleme – nemeleme/ nelekejte se mě/ semeleme – domeleme/ sebereme odneseme/
nevezeme – převezeme/ eden – eben/ zelené sémě – řecké plémě/ checheche se
chechtá( léno, Lenko, Lenko/ neunese sestru/ dere se vpřed/ eben/ vezme tě
v létě k tetě/ městem letí metelice/ mléčné nebe se klene večerem/
v létě zde přejde/ přešel k přesné černé kresbě/ kmen teskně ležel
v zeleném lese/ telefon a televize/ blesk letěl nebem, země se třese/
čekej déle, Erbene
1.
Lépe
sedět, lépe ležet, lépe klečet, lépe běžet.
2.
Slunce
zbledne nebo zšedne ještě dneska dopoledne.
3.
Ženě
své bledé řekne, jen dej ještě plášť do deště.
4.
Leze,
leze po železe, nepřestane, až tam vleze.
míní i
vymíní/ vinní i nevinní/ cílí k cíli/ vím, vím, nepovím/ míním, míním,
nevymíním/ klín klínem klíním/ bílý klín/ cizinci/ Filištínští/ pipiny pílí/
jiní při síni/ mimikry/ líní synci byli v síni/ mlýny v mlýnici/ rýmy
– šprýmy/ přichýlí i schýlí/ stíny-stíní( tamty mlýny/ stín svítících bříz/
klid v zemi vlíti/ v mír slíbili ji skrýti/ líto-léto/ bližší – bledý/
blýská-bleskne
1.
Slíbili
tíhy vzíti kříži.
2.
Bílý
sníh, s ním víří netopýři.
3.
Osení
stříbří slzy ranní rosy.
4.
Rybíz
vybízí rty Filipíny.
o kolo – o
kolo/ pokolo-pokolo-pokolena/ popolo-popolo-popoluška/ toto-toto-toto- právě toto/
kolo-molo-pólo/ to bolí, bolí, bolííí/ bobobobolíí/
povopovopovolíí-dovodovolíí/ do dolínka pro polínka/ bolí, bolest, bolák bol/
do bosa, na boso/ bosobosabosobos/ botostroj/ okolo Podolí z Podolí do
polí/ kolo pro kolo/ dokola okolo/ do toho/ okolo Odolky, pro holky pro vdolky/
vosa v ovsu/ Oto, do toho, do toho, Oto!/ okolo koše/ vodní, vodovodní,
vodovod/ doprovodní/ rozvod vodovodu pro vodu/ okola- dokola-
daleko-široko-hluboko-vysoko/mnoho dob došlo v bol/ pozor, krok
v hrob!/ zlom v tónu v mol/ Krónovec
1.
Od vody
do vody vodovod z Podolí.
2.
Vosa na
nose, nos pod vosou, nos po vose pobolívá.
3.
Zvoň,
zvoň, kovová podkovo.
4.
Proč
probošt Prokop prosel proso?
bubu,
bubububú/ búbúbú-bububú/ pupupupu-mumumumú-mumumú-pupupú/ tútútú/ tutututú/
hú-hú-hú-huhuhuhú/ nunununu-nununununú/ ňuňuňúňuňuňu/ usuzuju-ukusuju/
ustupuju/ budu půdu/ pudu – pudu- nepudu/ půjdu – půjdu – nepůjdu/ purpur u
purpuru/ zuju a nazuju/ nazuju – vyzuju/ utlum tu hudbu/ útulku/ kutululú/
vzhůru – dolů/ ukuj kupu kulí/ kukukukukukuč/ u dubu usnul v kruhu muž/
úsvit února/ bubeník bubnuje na buben: bum-bum-bum/ pumpuj, tu je pumpa/ u
pumpy bumbá/ tu je tumba
1.
Půjč
mi, Julku, půjč mi hůlku, nůž a hůlku!
2.
Kup tu,
Kubo, tu kupu hub!
3.
Zvuk
bubnů duněl v hluku při ústupu pluku.
4.
Úsměvem
února průzračné ledy tají.
tou-tou-tou/
dou-dou-dou/ hou-hou-hou/ bou-bou-bou/ mou-mou-mou/houpity-houpity-hou-hou-hou/
houpou houpou houpačku houpavou/ ouvej-ouvej-ouvej/ ouvej-ouvej-ou-ou-ou/
ouha-ouha-ou-pu-ou/ ouha, dlouhá strouha/ v koupeli skoupě okoupané koupačky/
s loutkou pouhou hrou/ jdou loukou tichou tmou/ doufání – zoufání/ svou
pouhou dlouhou rouškou/ dlouhá touha pouhá/ kolouch s mouchou mnohou na
nohou/ chroupou oukrop s pouhou houskou/ bouchá-bouchá-bouchy-bouch/ bouda
bouda boudička/ bába nemá houby/ s tichou pokorou moudrosti soumraku/
ouklej/ ouško
1.
Ploužil
se dlouze pouhou strouhou dlouhou.
2.
Hou,
hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou.
3.
Mám
ráda tichou moudrost soumraku.
4.
Svou
dlouhou rouškou s loutnou pouhou hrou.
pá-pipipipipipi/
bá-babababababa/ bábabababababá/ pá-papapapapá-napapá/ babi-bebi/
babi-bebi-bibi/ babo-babo/ babo-babu-bububú/ babebibabobu/papu-pepi-papu/
bi-be-ba-bo-bu/ bu-bo-ba-be-bi/ bi-be-ba-bo-bu/ bu-bo-ba-be-bi/
bi-be-ba-bo-bu-bíí-be-báá-bo-búú/bubobabebi/ búúbubáábebíbí/ pimpala – pampili/
pá, Pepi, pá/ Popu/ bim-bam-bum/ bim-bum-bác/ pif-paf-puf/ bambula – bambuli –
bambulo/ paci – paci – pacičky/ buci-duci, buci duc/ boubel/ upejpavá Pepina/
upejpavá Pepina upajpavě pípá: papá!/ pět ptáčátek/ pět pěnkavek ptáčátek/ nad
bazénem propad bázni/ běda, běda, třikrát běda!/ pádně pádloval pádlem podle
lodi/ panáček napanákoval panáčkovi/ podťali pětisetletou lípu/ proces
proklínal/ brankář bránil branku
1.
Pípi,
pípi, pípi, píp, už je mu zas líp.
2.
Bláhový
blondýn s bledou blondýnou zbloudili blízko Blanska.
3.
Boty,
boty, do roboty, kdo je koupí, neprohloupí.
4.
Pepíku,
Pepíku, vzkazuje ti Pepka, že napeče koláče, trnek do prostředka.
mámamamá-mámamámámámamámamá/
mmémémemeé/ múmúmumumumumú/ mimimímí/ momomó/ mámemáme/ mámumámu/ nánenííí/ mámuóóó/
mae máé meéíí/ mau máú mauóó/ mííme máámomúúú/ miméémamóómu/ mamééi/ mamóóu/
mumomámámení/ mámomámemí/ majmejmij/ majmojmuj/ majmemíííj/ majmojmůůůj
má mámu/
mám mámu/ nemám tu mámu/ nemám mámu doma/ domamáme mámy/ mám nemám mám nemám/
uvědomíme-li si vědomě
1.
Má máma
má málo máku.
2.
Malá
Míla nemilovala mýdlo značky Milo, ale máma nemilovaným mýdlem Milo malou Mílu
chvíli co chvíli myla a myla.
3.
Oblemujeme-li
mu to, či neoblemujeme-li mu to?
4.
S plným
vědomím si vědomě uvědomujeme!
tata tata
tatatá/ dada dada dadadá/ tátatatatatatááá, dádadadadadadadááá/ tadá –
tramtadadá/ datadatadatatadadááá/ dutydity/ dityditydytydytydyty/ dutydity/
nátititití/ nátydytynetytý/ mádynády mátynáty/ mádyty nádyty/ dityty dytiti/
tútútututúú/ dúdudúdudududúúú/ tototototototóóó/dododódododódodo/ detetete/
tetedede/ dětetetě tědétě/ doudoudoudoudou/ toutoutoutou/ tejtejtej/
dějdějdějděj dejtejdejtejdej/ tededěj/ deteděj/ tejté dejtě/ dididědi ditěti/
tady dutá
dutina/ tam ten den/ jen ten jeden den/ taktovkou takty taktoval/ tlumočník
tlumeně tlumočil/ ťapy, ťapy, ťap, ťuky, ťuky, ťuk/ dědinky niti nítí letí
svítí/ svítí kvítí v síti/ tiše, tiše, tichounce/ udřený dříč dřel jako
dřív/ tady tudy
1.
Ta teta
to tam mete – kam to mete ta teta – mete to tam ta teta.
2.
Tudy dudy
– dudy tudy.
3.
Zadudej,
dudáčku, zadudej!
4.
Datel
dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
nenene
nenenené/ nununú/ nonono/ nononó/ naunaunau/ nounaunú/ naunonou/ňáněniněňá/
ňáňoňuňoňá/ na, Nanynko, na, na, na/ tananynky tananá/ od Nanynky od Aninky/
Nina/ inu inu inu/ ani ň/ není ani viny/ Máňa-Váňa-Soňa-Tóňa-Saňka-Evženka/
kuňka-kuňkalka, fňukna-fňukalka/ Punťa/ loňský – koňský/ Bzuňďa a Bruňďa/
Vaňka-buňka-Soňka-Tonka-Toňka/ banka má manko/ šunka/ tuňka/ Punkva/ nadnášel,
nadšení/ něco nanicovatějšího/ brnky trnky – do hrnků/ synek minul mřínku/ je
to stínka, není to stínka?/ polínka – rostlinka/ Anka tančí tananá/ panenka
Lenka pinká míč/ Tutenkámen/ tundra/ tuna/ němý-mění-jmění/
město-měřítko-paměť/ plaňka/ niněra/ výměna peněz/ nezná – něžná/ niněrista
s niněrou neřekl ani ň
1.
Tonka
tenká jako Lenka – Lenka tenká Apolenka.
2.
Pinka
linka, pinka linka, pánubohu do okýnka.
3.
Nenuť
nás do nové novostavby, Nanynko.
4.
Ničemník
ničemně zničil pomník.
makamakamaka/
magamagamaga/ kokokokokokokodáák/ kukukukumekekekeke/ megegegege/ dogogogogo/
togugugugugu/ dogugogugogugóo/ kikikikigigigigi/ gigigigikikikiki/ káákéékíí/
gáágéégíí/ kákokúgágógú/ gagaga/ dvagvagva kvakvakva/ gumagumaguma/
gumiarabika/ gligloklika klikloglika/ glugloglagligle/ gloglogloglogloglóóória/
gluglugluglanc/ kra kry kře kra kro kru/ kuku – kluku/ kluku, tluku kuku/
klepity, klapity, klepity klap/ kokoko, kam mám dát vajíčko? kokodák!/
magma-magma-magmatický/ pigment-fragment/ bungalovy-bunkry-bumerangy/ grundle/
žába kváká: kva, kva, kva/ kdy-kde-kdo/ výkovky-křídla-krovky/ kopyty kobyla
klapala: klepy, klep/ Grůňa/ vagón-vagónek/ Gusta-Gába, Gábina-Gabriel/ vagant
1.
Gusta
zhusta s gustem góly chystá.
2.
Gabriel
a Gábina, co malují, vygumují.
3.
Gabriel
i Gusta zhusta s gustem góly pálí – Gábina jim dneska tleská.
cacacaca/
cacacececíí/ cacacococúú/ cacacau cococou/ caucaucaucou/ coucou cacéci cacócu/
čačačečečííí čačačočočúúú/ čaučau – čoučou čačačou čačočou/ čačečí čačoču/
čičečáčoču číčečáčočú/ čočočočou čečečečej
voda crčí
crčí crčí/ cvrček cvrčí cvrky cvrk/ Cicero-ciceronský/ čičorečka cicvárek/
cicvárkové semínko/ cucá – cucá/ cik-cik/ ční a ční až přečnívá/ čtu a čítám/
čtivý–sčetlý/ číča/ Čvančara/ čočovice-čečetka/ čáp, čáp, čápušky/
s člověkem z Čech/ hračky-plačky/ pláč plaček/ čim čim čim čim, čím
čím čímčarara/ zvonek cinká cinkylinky/ cvičme-cvičte-cvičíme/ zacvičme
si-zacvičte si/ paci, paci, pacičky/ cupy, cupy, cupity/ packa, packa, pacička
– pecka, pecka, pecička/ co to cupe, cupy, cup?/ čiči, čiči, pojď sem, čiči/
pojď sem, kači, kač, kač, kač/ cibu, cibu, cibulička/ kolotoč se točí
dokolečka/ naše čiči čile číhá/ psíček čuchá čuch, čuch, čuch – čichá, čuchá,
čmuchá/ čí to čička kočka, čočka, čičorečka?/ čí to víčko, sklíčko, vajíčko?/
čí to cvička, čí kulička?/ čí to cvičky v tělocvičně?/ cvičné cvičky/
cvičenci cvičili v tělocvičně
1.
A na
konec cinkne zvonec, cinkne zvonec, zvoneček, a ten cinká koneček.
2.
Cinky
cák, buma bác, sklenic, tácků plný tác pustil strýček Bonifác.
3.
A na
konec je tu noc, v zimě je noci moc!
4.
Po
cvičení snědli babiččiny koláče ke svačině.
zazazaza
sasasasa/ zazasasa sasazaza/ másasasa mázaza pázazaza/ sasesi-sisesa/
zazezi-zizeza/ sasosu-susosa/ zazozu-zuzoza/ sousousou-zouzouzou/
zauzauzau-sausausau/ zeuzeuzeu-seuseuseu/ zajzejzij sajsejsij/ sajsojsuj
zajzojzuj/ sisesosu zizezazozu
sypesypesype-sesype/
sypsizipsysypiszipsi/ posyp si
samosebou
se rozumí/ zezelenal-zežloutl/ zablýsklo se, světlo zhaslo/ svit hvězdy
vyhaslé/ vyhaslé hvězdy svit/ list a píst a hvizd z hnízd/ písklata
hvízdala, sklíčeně pískala/ viz to místo/ sesedly se v lese sovy/
v lese se slétly vosy/ sviť, měsíčku, sviť/ při měsíci myši loví/ cesta
při svitu měsíce/ stříbra měsíce svit/ místo postele stel postýlku/ postýlka u
postele, postel u postýlky/ zavázal provázek na uzlík/ za nehty/
bez-pes-les-nes-děs/ zima leze/ zelenina se záhy zazelená/ zase se sypou saze/
sype se seno/
1.
Pes se
se psem nesnesl.
2.
Zahájili
zimní zasedání v zimní zahradě.
3.
Husy se
pasou, pasou se husy.
4.
Za
zástěnou, za záclonou zahlédl mezi známými Zuzanu Zindulkovou.
šášašašišišešešé/
šášášášošošošušušú/ šišešašošu-šušošašeši/ šoušou šaušau/ šešešej/ šošošou/
šišišije/ šušušuo/ šošošošoušou/ žážažažažižižežežežé/ žážážážožožožužužú/
žižežažožu-žužožažeži/ žoužou/ žažažaužažažou/ žežežej/ žožožou/ žižižije/
žužužuo/ žožožoužoj
šišinka
Šuselka/ suší uši/ plaší šosy/ šosákovy směšné šosaté šosy/ žižinka-žuželka/
užuž-úží/ žmolí žížaly/ žížo/ rýže/ želí/ žiletky/ žmolí/ žije žije žij žij/
soška-kožka-pošta/ slož sušené seno/ vlož žhavé železo/ rozškleb kožíšek/
košíček sušenek/ žmoulá sušenky/ žúžo/ sviští/ žvýká/ piští/
žíhá-žhne-štve-štvanec-žvanec/
myš plaše
pláchne/ hošíčci, vaše sušenky!/ šestina, šestnáctina/ šest set šedesát šest
šestin/ v kaši šustí myška/ taška švestek, sáček sušenek/ šiška
z šišatého Šišáku/ žuch, žuch, žuchy, žuch!/ žížala leze po železe/ žemle
a žemličky, židle a židličky/ žába, žabec, žábě, žabárna
1.
Když
zas zašustíš sukní, ještě stěžeň zasténá, nás nejvíc sžírá žárlivost.
2.
Sáša
šije, Dáša píše.
3.
Sášiny
šaty spíše sešité stehem.
4.
Huši,
naše kuše!
fafafafa-vavavava-fafavava-vavafafa-váveví,
vívevá-vavévi-vivéva/ faféfi-fiféfa/ fáfefí-fífefá/ vávovú-vúvová/
vavovu-vavóva/ fáfofá/ fáfófu-fufófa/ vavavaviviví/ fafafafififí/ vevevefefefé/
vivivifififí/ vovovofofofó/ vuvuvufufufú/ fafafifefa/ vavovuvova/ fífefáfefí/
vúvovávovú/ fouvan
fifinka-fiflena/
vývěva-veverka/ fasuněk/ fábor/ pamflet/ víno voní, vůně vane/ foukej, foukej,
větříčku/ vývěva je ve vodě/ vře vřelé vřídlo – vřelé vřídlo vře/ všem vřelé
pozdravení/ větřík věje, pofukuje, fouká fičí, ve větvích hvízdá
1.
Vyskočil
vyskočil, Vyskočilku přeskočil. Vyskočilka vyskočila, Vyskočila přeskočila.
2.
Voda ve
vaně, ve vaně voda, voda, voda, voda, voděnka, vodní víla Voděnka.
3.
Vítova
Veruna, věřte, viděla ve věži velmi velikého vlka – Víte, Václave, Vávro, vemte
velké vidle a vyžeňte velmi velikého vlka z velké věže ven!
hahaha/
chachachacha/ hahehehe-he-hohoho/ hahehihi hehohuhu/ chachechecheche/
chachechichi/ chachochocho/ chachochuchuchu/ houhouchou/ hahehi/ chichecha/
chachochu/ huhoha/ haughá, haughá/ hrst chrst/ hoch/ houpá-chroupá/
trh-vrh-drh/ stoh-stohy/ nohy noh/ plch-pluh-pluhy-plchů/ hleď-hlemýžď/ chléb/
dehet-dehtu/ nehet-nech to-nehty/ mohl-nemohl/ duch-duha-duh/ zloduch-zloduchů-neduh-neduhů/
spěch-běh-Běchovice/ haló, haló, halóóó/ hele, hele, Helenka!/ hádej, hádej,
hadači/ hleď, heleď!/ hop, hop, hop, hopsa, hopsa, hejsa, hop, hop, hop!/
chundelatý-huňatý/ houpity, hou, hou, hou!/ heleďte, hleďte, huláni, huláni!/
koho chceš?/ hoch chválil/ chrst hrst máku/ chop ráz, chop ráz, ze jeden
provaz!/ vchod chodbou/ pelech shořel, na prach shořel/ plachá, ostýchavá
chudinka/ chudý chudého neochudí/ chytrý chachar se chechtá/ hej, husičky, hej,
hej, hej!/ hop, panenko, hop, hop, hop!/ achich, ouvej, ahc, ech, och-ich, ech,
achich, ah, oh, uh!/ ucho, echo, achich, oh, echo, ucho, oh, eh, ich
1.
Chvalně
známý chvalořečník chvalořečil chvalořečníka a jeho chvalořečení.
2.
Hádal
hadač hádavý hádanky záhadné.
3.
Hajný
hájil háj i háječek celého svého hájemství.
4.
Spinkej
malá hou, hou, hou – sýček houká: hú, hú, hú – pomocný hútal: hút, hút, hút!
jaja-jaja-jaja-jááá/
jeje-jéje-jeje/ jujujujú jojojojó/ jaujaujaujaujauúúú/ jijijijiřičky/
jijiji-jiskřičky/
jou-ou-jou
krávy jdou/ jdou a jdou-nedojdou/ Jájo, jukej: jejejeééé/ já já já jenom já/ jí
jí jí jenom jí/ jí a jí a jí a nedojí/ Járo, jaro/ Jíra míjí její jmelí/ hájku,
hájku, háječku/ pájku, páječku/ hajej, dadej, hajej, malej/ hej-hej-hej běda/
bělice, bělice, jevila se velice/ věkovitý věk/ starověk a středověk/ nově nový
novověk/ větérek věje na věži/ pěje, pěje až dopěje/ spěje, spěje až dospěje/
nespěte, zpět/ do fěrtochu, do fěrtušky/ Bělá se bělá/ nestůjte, nečekejte,
pěstujte sporty/ jukal, jukal, juky, juk/ pomíjejí její jmění/ i jmění se mění/
hej, hej, husy, hej, hej, hej/ dej, dej, dej!/ dávej, dávej, dej, dej, dej/
jíme, jíme, až to sníme/ mňouky, mňouky, mjou-jou-jou/ pěje pěnička, pěnice/
bělá se bělička, bělice/ jablůňkovská jablůňka v Jablunkově
1.
Nejez
to těsto, jest to nejedlé.
2.
Bětuško,
běž běhat, běžet, pobíhat!
3.
Julius
s Julií jeli s Julinkou.
4.
Naleju-li
já oleje, nebo nenaleju-li já oleje?
malalámilililililí/
kutululululú/ tolololó/ melelelelé/ loulouloulou/ laulaulaulau/ leleleuleu/
lejelejelejeleje/ lijílijílijílijí/
mléko-mlíko
mlíčko/ lelek se leká lelka/ nelelkujte – nelelkujte!/ klokotala/
zaklokotala-doklokotala/ přilila selka mléka, přilila mlíčka/ plískanice
plíská, blýská se zblízka/ vylisoval vlys/ klapy, klapy, klap, klap, klap –
klepy, klepy, klep, klep, klep/ klepadlo upadlo/ tluky, tluky, tluk, tluk,
plky, plky, plk
1.
Filip i
Lili byli by lepili bílý list, kdyby byli bývali blíž.
2.
Lili i
Filip slyšeli, že Liliputáni a Liliputánky lili a nalili liliím a liliputkám
vody a že taky lili a nalili i lilkům a lipce i lípám.
3.
Mikli-mitli,
už mě chytli, jak mám vylézt, když mě chytli v pytli?
4.
Kluk má
malé letadlo, letadlo mu upadlo.
trárará/
tráreré/ trárerí/ drárorá/ drárorů/ drárorú/ rará rarerý/ rarerírerá/ rará raró/
rarorů rarorů/ rourau/ rejrej rij rij/ reureu/ rio rio riju rij/ ryjryjryj/
rírerárorú/ brabrebri brabrobru
kráky
kráky kráky krák/ trubka troubí trú trú trú/ trám drama krám gram vrak prám/
trnky brnky trnky brnky/ brnky trnky cvrnky drnky/ trnky trnk drnky drnk drnky
drnk/ frnky frnk/ drčí krčí/ krk drk trk/ prarodiče/ prapor-rozpor/ mrkev/
strom-hrom/ vráno, vráno!/ tré tré/ vatry vatry Tatry Tatry/ trůn trůn/
krček-brček/ rebarborarebarborarebarbora/ roura, rourovitá roura/ rozprostřený
plášť/ krkovička/
prostrčen-prostrkati/ prát mokré prádlo/ krmit v parku sýkorky – cácorky/
drobečky dělají krajíčky, krajíčky bochníčky/ pro drobeček rozsviť devatero
svíček/ meteorologické zprávy/ proroctví proroka Kroka/ pokrok/ projekty/
drmola/ meliorační a racionalizační/ krabice hadrů/ kyprá travička/
v hromadě hrášku se hrabe brouček/ krabice drobných krátkých drátků/ krop
kroupy a oukrop krupicí/ drátek na brance brnká/ vrata vržou vrzy vrz/ kopu
kapradí, kopu kopretiny/ procházka napříč Prahou/ bradatý bručoun bručí a
ubrečený brečí s ubrečenou/ pár rukou se chopil paruky/ pár ručních
ruchadel v páru/ hadrrrý-hadrrrý-starrrý hadrrrýýý!/ hrrrnce drrrátovat,
drrrátovat hrrrnce!
1.
Strč
prst skrz krk.
2.
Je
Oliver olivrejovaná či neolivrejovaný?
3.
Rozprostovlasatila-li
se dcera krále Nabuchodonozora, či nerozprostovlasatila-li se dcera krále
Nabuchodonozora?
4.
Na
Prokopa promokne kdekterá kopa.
tře dře
tři dři třetí dřímá/ a-řá o-řé i-ří o-řó u-řú au-řá au-řau ou-řou řou-řou/ mař
mař ař ař měř měř eř eř ji iř moř oř muř uř uř
Lauře
Lauře/ bouře bouře/ Jiří říká: řeřicha/ dobře voře, nedobře voře – dobře oře,
nedobře oře/ oř oř/ přeřežu-nepřeřežu/ řízy, říz, řízy, říz/ třísní-třásně/
křísí, křesá-křeše/ křoví-křupe/ Petře, neřezej přece kořen!/
řepa-řípa-řeka-říčka/ kuchařka nese kuře na talíři/ žebřík k dvířkům na
střeše/ u dřevníku řeže dřevo/ řeči o řece/ střapec u střevíce/ řeřicha/
dřímo-dřímo-dřímotinka/ třeba ve středu ve tři čtvrti na tři, nebo ve tři
třicet/ Mářa, Mařka, Mařenka/ kuchař kuchařka kuchařinka/ kapr kapřík kapříček
– kufr kufřík kufříček/ rozhoř se, dřevo, a hoř! Vař se, řepo, a rozvař se!/
řapíkatý řapík, řapíček – řasnatý, řasný řebříček – hřeb, hřebík, hřebíček
1.
Za
dřevěnou přepážkou zařehtal hřebeček.
2.
Nad
dřevníkem se kouří, dřevo ve dřevníku zřejmě hoří.
3.
Hoří
střecha „ U tří třešní“, stříkejte stříkačkou na hořící střechu přes tři lípy.
4.
U
Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky.